Za pár dní povedete své dítko poprvé do školky. Ne vždy je nástup do školky, jak to říct… idylický. Slzy, pláč, vztek, lítostivé scény ve stylu: ‚neodcházej, mně se bude stýskat‘ a podobně rozhodně nepřispějí k vaší pohodě a nakonec ani k pohodě dítěte.

Pomiňme teď rady tipu: ‚odložte docházku do školky o půl roku‘, ‚počkejte, až se dítě samo rozhodne, že je zralé‘, a další „praktické“ tipy. Málokdo si je může dovolit uplatnit v praxi. Radši si pojďme shrnout několik ověřených a mnoha rodiči potvrzených zásad, které pomohly spoustě před vámi.

Pokud nejste vy sami stoprocentně přesvědčení, že je mateřská školka pro vašeho potomka přínosem, citlivé dítě to vycítí a tento váš neklid může samozřejmě převzít. Základem úspěšného startu docházky je zvláště u sensibilních dětí vaše naprosté a nehrané srozumění s tím, že mateřská školka je pro něj v dané situaci to nejlepší řešení.

Spousta věcí, které jsou pro vás samozřejmé a zřejmé, nemusí být absolutně samozřejmé a zřejmé pro vaše dítě. Proč musí najednou začít chodit do školky? A co tam má dělat? Proč už si nemůže hrát celé dny doma s vámi? Co když ho jeden den prostě nevyzvednete? Vám tyto otázky připadají směšné, ale dětské mysli nikoli. Tyto věci je třeba s dítětem dokola a dokola probírat, vysvětlovat mu je, opakovat. Po cestě do školky, před spaním,… Nestačí je říci pouze jednou.

Je dobré, když dítě jde do školky už připravené ve smyslu, že již ví, co ho tam bude čekat. Že si bude hrát, půjde ven na hřiště, dostane oběd, po obědě si půjde lehnout a pak si ho vyzvednete například. Je také dobré připravit ho na různé eventuality – nevadí, když neusne, stačí, když si jen odpočine, nevadí, když mu nebude chutnat a nesní hned celý oběd, atd. Čím více se toho dítě o novém režimu od vás dozví předem, tím jistější si bude připadat a tím lépe to bude snášet.

Vžijte se do situace vašeho dítěte. Tak obrovská změna v jeho životě vyžaduje zachování všech ostatních zajetých rituálů. Mělo by mít dost času pohrát si odpoledne se svými hračkami, pokud vidíte, že mu to chybí.

Brzké vstávání taky vyžaduje brzkou večerku. Ráno si raději o čtvrt hodiny přivstaňte, než abyste se vypravovali ve spěchu a shonu. Pusťte ráno dítěti jeho oblíbenou pohádku nebo televizní kanál. Snažte se být co nejvíc trpělivý a případný stres (jdu pozdě do práce) na sobě pokud možno nedejte znát.

Tohle pravidlo se některým z vás možná nebude zamlouvat, ale praxe potvrdila jeho velkou platnost. Neprotahujte svůj odchod ze školky. Neutíkejte bez rozloučení, to rozhodně ne, ale rovněž s odchodem zbytečně neotálejte, nevyplňujte na místě žádné papíry, nezdržujte se. Pověste dítěti bundičku na věšák, pomozte do přezuvek, vysvětlete, že si tam bude hrát a kdy si pro něj přijdete, dejte mu pusu a odejděte. Co nejrychleji.   

Není asi úplně výchovné motivovat dítě sladkostmi či drobnými dárečky, pokud mu to ovšem pomůže překlenout rizikové zvykací období, proč ne. Často je to to jediné, co zabírá. Slibte, že mu odpoledne přinesete nějakou dobrotu či jeho oblíbenou hračku, vezmete ho na zmrzlinu nebo si o víkendu uděláte nějaký prima výlet.

Vyzdvihujte klady školky (kamarádi, hřiště se spoustou atrakcí, zpívání písniček,…) a neříkejte věci ve smyslu: ‚neboj, já pro tebe co nejdřív přijdu‘, které mu jedině vsugerují přesvědčení, že jde o něco, co se musí co nejrychleji přetrpět

Nezbývá než vám popřát hodně štěstí!